Literatura
Atkinson, R. L. a kol.: Psychologie. Praha, Portál, 2003.
Bačová, V.: Identita v sociálnej psychológii. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální
psychologie. Praha, ISV, 1997, str. 210–234.
Bowlby, J.: Bindung. Frankfurt, Fischer, 1969.
Brandstätter, H.: Sozialpsychologie. Stuttgart, Kohlhammer, 1983.
Hoecklin, L. A.: Managing Cultural Differences for Competitive Advantage. London,
New York, Hong Kong, The Economist Intelligence Unit, 1993.
Sandemose, A.: A fugitive crosses his tracks. Oslo, Aschehoug, 1936.
Tyson, S., Jackson, T.: Organizační chování. Praha, Grada Publishing, 1997.
Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace. Praha, Portál, 2000.
2.1.1.1 Vývoj sebepojetí a identity v raném věku
Celý život nás provází otázka: „Kdo jsem? Jaký jsem? Jak mě vidí
ostatní?“ Sami sebe zajímáme a bez oddechu po odpovědích pátráme.
Nikdy nás nepřestane bavit zabývat se vlastní osobou, rádi o sobě po–
sloucháme, zajímá nás, co si o nás myslí ostatní. Je mnoho věcí v živo–
tě, které děláme právě jen pro toto mínění o nás a nikoliv pro uspokoje–
ní či spokojenost skutečně nás samotných. To, jak se vnímáme, jak se
hodnotíme, jakou máme důvěru v sebe sama, hraje důležitou roli pro
kvalitu našeho prožívání i pro náš život jako takový. Následující text se
věnuje tomu, jak je naše sebepojetí tvořeno, jaké má kořeny, jak se vyví–
jí v raném dětství a jaký určující význam má období raného dětství pro
jeho vývoj a chápání vlastní identity v dospělosti. Přes některá kulturní
specifika lze pokládat vývoj sebepojetí a identity v raném věku za kul–
turně univerzální.
Vývoj sebepojetí a identity v raném věku
Identita je prožívaná nebo realizovaná odpověď na otázku: „Kdo jsem?“
Je to „prožívání toho, čím jedinec je (vlastní autenticity, jedinečnosti a kon–
zistentnosti v čase a prostoru), ať už jako individuum nebo jako člen lid–
ských společenství“ (Bačová, 1997, str. 211).
Jedním z klíčových úkolů vývoje člověka je najít odpověď týkající se
vlastní identity. Erikson rozdělil identitu do následujících tří forem:
* Ego identita je syntéza zkušeností vyplývající z fungování reálného
Já, je tvořena základními a nejpodstatnějšími přesvědčeními o sobě
a je prakticky nevědomá.
21
<< první stránka   < předchozí stránka   přejít  další stránka >   poslední stránka >>